Palmserver.cz - Nejkratší trasa není vždy ta nejrychlejší

Pokud jste se někdy už stěhovali, možná to také znáte. Stačí pár měsíců a začnete intuitivně poznávat své okolí, což se projeví třeba tak, že jako řidič pokud možno nebudete projíždět kolem osmé hodiny ráno kolem místní školy. V pracovním dnech se vyhnete centru města. Víte, že každý pátek odpoledne začíná ve vašem městě nebezpečně houstnout doprava. Dobře už znáte všechny zpomalovací pásy na silnicích kolem vašeho domu, stejně jako špatně seřízené semafory.

Je ale opravdu nutné znát polohu semaforů a to, kolik času strávíme čekáním na to, než se rozsvítí zelená? Je skutečně podstatné, zda zpoždění způsobí semafor nebo kruhový objezd? Záleží snad na tom, proč objížďka zabere průměrně devět minut? Odpověď zní samozřejmě NE! Jediné, co potřebujete vědět, je, že objížďka trvá v průměru právě těch devět minut. Možná tomu nebudete věřit, ale tato informace je po mnoha najetých hodinách a kilometrech až neuvěřitelně užitečná, dá se totiž využít pro navigování v autě.

Následující obrázek ukazuje tři trasy, kterými se dostanete z bodu A do bodu B. Při rychlosti 50 km/h by jízda po kruhovém objezdu trvala 4 minuty, jízda krátkou objížďkou, kde jsou semafory bude trvat 5 minut a nejdelší trasa bez zjevných překážek potrvá 6 minut. Běžný navigační přístroj by vás zřejmě poslal rovně po kruhovém objezdu.

Obrázek č. 1: předpokládaná doba jízdy z bodu A do B

Někdy ale samotná mapa nestačí. Pokud bychom si dali tu práci a změřili skutečné rychlosti tisíců různých vozidel projíždějících těmito cestami, pravděpodobně bychom dospěli k zajímavému zjištění, které demonstruje následující obrázek.

Obrázek 2: naměřená průměrná doba jízdy z bodu A do B

Jak je vidět, na mnoha místech, jako je například kruhový objezd, průměrná rychlost klesla na 20 km/h. V důsledku toho by jízda přímou trasou trvala ve skutečnosti sedm minut namísto domnělých čtyř. Krátkou objížďku můžete zvládnout za pět minut, pokud máte štěstí – ale cesta může také trvat mnohem déle, pokud jsou proti semafory – a opakované projíždění stejnou trasou ukazuje průměrný cestovní čas devět minut! Pokud byste tohle všechno věděli předem, jistě byste volili dlouhou objížďku, protože se v průměru jedná o nejrychlejší trasu z bodu A do B. Tento příklad názorně ukazuje, jak důležitá je znalost lokální dopravní situace při plánování nejrychlejší trasy.

Poučili se i výrobci navigací
Například ve firmě TomTom, která je známým výrobcem navigací, vyvinuli technologii, která je dnes součástí jejich mapových podkladů v navigačních zařízeních. Vypočítá nejrychlejší trasu na základě analýzy všech možných cest k cíli a vybere tu, která zabere v průměru nejméně času. Zajímá vás, jakým způsobem zařízení vypočítá kolik času cesta zabere? Sečtením všech časů, které zaberou její jednotlivé úseky. Kolik času ale zabere jízda jednotlivými úseky? Je vidět, že takové počítání není jednoduché, protože závisí na mnoha proměnných. Pokud ovšem jednoduše změříte časy tisíců vozidel na určitém úseku cesty, získáte velmi přesnou představu o tom, za jak dlouho projede stejný úsek jakékoli další vozidlo!

Abyste získali opravdu přesná data, musíte nejen změřit průměrnou rychlost pro každou silnici, ale také pro každý okamžik dne a každý den v týdnu. Naneštěstí jen v Evropě a Spojených státech existuje kolem 80 milionů silnic, takže by tvůrci map museli získání takového množství dat věnovat neskutečné množství času.

TomTom má ale něco, co poskytovatelé map nemají: koncové uživatele. Před pár lety se firma začala ptát svých zákazníků, zda by souhlasili s anonymním sběrem statistických informací o rychlosti svých vozidel. Mnoho z nich souhlasilo. V současné době již TomTom dostává denně přes půl miliardy rychlostních měření. Souhrnná databáze pokrývá dnes již přes 14 miliard kilometrů silnic, což znamená, že rychlost na každé z těchto silnic a cest v Evropě a ve Spojených státech byla změřena více než 1000krát. A do toho se ještě nepočítají rychlostní informace, které TomTom získává ze svých dalších zdrojů, které registrují každý den přes 250 tisíc hodin profesionálních přepravců. Je jasné, že analýza a zpracování takto obrovského množství dat je komplikovaným úkolem.

K čemu to slouží?
Kromě toho, že řidiči vědí, jaká trasa je zrovna v daný okamžik nejrychlejší, to přináší i další výhody – vedle uspořeného času i peníze, protože podle statistik TomTomu krátí spotřebu paliva o pět až deset procent. Několik tisíc uživatelů se podrobilo rozsáhlému testu a jejich typické reakce zněly většinou: „…nakonec mě to dovedlo domů cestou, kterou bych sám jel“, „jakoby to znalo tu hroznou křižovatku poblíž mlékárny“ nebo „cesta, kterou mě to navedlo do práce, mě přesvědčila, že mohu důvěřovat i dalším informacím, které mi navigace říká“, případně „… navigace předpověděla tříhodinovou cestu na minutu přesně! Určitě v tom ale bylo také štěstí – příště mohou být semafory proti mně”.

Je pravda, že možná nebudete mít štěstí na jedné či dvou křižovatkách, ale v případě dvouhodinové cesty je ve skutečnosti dost obtížné odchýlit se od dlouhodobého průměru.

Zdroj: TomTom